Troška povídání...
Právě jsem zjistila, že za duben jsme napsala jen dva příspěvky. Hmmm, nějak málo. Ale opravdu se neflákám. Pilně pracuji. Doplnila jsem novinky na e-shop (a ještě budu doplňovat). Chodím do práce, pilně se učím, snažím se přispívat i na druhý blog, věnuji se rodině, pejskovi...
Ale tvořím, nebojte. Sice toho mnoho není, a kdyby má stálá zákaznice nezatoužila po dárkové obálce a já nepotřebovala dárek pro čtivce, asi bych se do pracovny nedostala... Zato sem si to užila ;-)
A tak vznikly záložky:
Pár svatebních obálek:
Jedno bílé přání:
A začátkem dubna jedno hodně jednoduché, miminkovské:
A to je všechno.
Děkuji, že jste dočetli až sem a přeji vám všem krásné jarní dny.
Brzy zase nashledanou :-)
Páni, Leni, ty jsi pilná jako včelka :-), obdivuji, jak to všechno stíháš
OdpovědětVymazatOli, já mám spíš pocit, že jsem jak šnek a né včelka :-))) Ať dělám, co dělám, víc už toho nikam nenacpu a to jsem původně chtěla alespoň do té Prahy...
OdpovědětVymazatJasně. Šnek. Ale s vrtulí u zadku a tryskovým pohonem! Někdy (většinou) nechápu, jak to stíháš. (Tajně chápu - máš prostě vyšší pracovní morálku než kdokoliv jiný.)
OdpovědětVymazatVšechno je to jemný, romantický...prostě Tvůj styl! Paráda!